Ježdění v těhotenství

Ježdění a těhotenství, ježdění s miminkem, caparti u koní, to jsou oblíbená diskuzní témata. Není divu, když většinu lidí, motajících se kolem koní, tvoří mladé ženy a dívky. Nečekejte, že vám v tomhle článku poskytnu odpověď na otázku, zda v těhotenství jezdit nebo nejezdit. Nevím to. Jak bych mohla? Každá se v těhotenství cítíme jinak, jinak vnímáme rizika a proto se i jinak rozhodujeme. Tento článek by vám měl přiblížit specifika, rizika, ale i výhody tohoto stavu a umožnit se informovaně rozhodnout. Ty, které ještě zkušenost nemají, alespoň zjistí, co je čeká. Podařilo se mi vytahat rozumy dokonce ze tří odborných lékařů, doufám, že vám pomohou.

Projdeme si nejprve postupně tři trimestry těhotenství, co se děje a mění v těle. Jaká jsou rizika pro nenarozené dítě i matku a co může ublížit.

První trimestr
Uteče většinou nejrychleji, protože první měsíc se vlastně nepočítá. Navenek se nic nemění, tedy skoro. Už ve druhém měsíci se začínají povolovat břišní svaly. Vzpomínám si, že mě chytala panika, že miminko je miniaturní a mně už roste břicho. Jak budu vypadat za pár měsíců? Někomu už v té době začíná vadit ježdění, přesněji řečeno otřesy a napínání břišních svalů. Hodně žen mívá bolesti v podbřišku, které jsou vcelku normální. Důvodem je překrvení pánevní oblasti. Pokud to matce nevadí a nemá problémy, ježdění není důvod zakazovat. Svaly pánevního dna i břišní svaly ještě dobře fungují. Co vadí, jsou otřesy – samy koneckonců poznáte, co ještě snesete a co vám už začíná vadit. Vydrncávání v pracovním klusu pochopitelně ideální není, pokud ale umíte pohyb dobře vysedět, lze i v něm normálně pracovat.

První trimestr je nejrizikovějším pro miminko. Zpočátku, zhruba do doby, než těhotenství zjistíte, se jeho vývoj řídí zákonem „vše nebo nic“. Dojde-li k poškození, je-li nevratné, těhotenství končí. Dlužno říci, že zhruba 20% těhotenství skončí potratem v této rané fázi, přičemž drtivou většinu příčin matka svým chováním nemůže ovlivnit. Ve 2. a 3. měsíci se vyvíjejí orgány, jedná se tedy o období z hlediska vývoje plodu nejzásadnější. Matka by se měla vyhnout všemu, co by mohlo plod ohrozit. Jsou to nejen virové infekce, ale i přehřátí nebo „práce“ na kyslíkový dluh. Obojí se přenáší i na miminko, které je v tomto období opravdu hodně zranitelné. Fyzicky náročné tréningy, zejména je-li horko, tedy raději vynechte. Hlídejte si puls, neměl by dosáhnout hodnoty, která vznikne odečtením vaší váhy od čísla 200. (Někteří autoři uvádějí jiné hodnoty v rozmezí 180-220).

O problémech s nevolností, způsobených vysokou hladinou progesteronu, se zde rozepisovat nebudu, jen zmíním, že normální je i zvýšená únava a spavost a určitě se v tomhle období nemá cenu překonávat. Naopak, tělo ví nejlíp, co potřebuje. Věřte mu.

Druhý trimestr
Z gynekologického hlediska je to období nejméně rizikové a budoucí matka se v něm většinou cítí velmi dobře. Pokud je všechno v pořádku, není důvod se omezovat, jen platí pravidlo o nezvedání těžkých věcí a vyhýbání se rizikovým činnostem. Jaké je největší riziko případného pádu? Záleží samozřejmě na okolnostech, ale protože nastávající matka se instinktivně snaží chránit si břicho, riskuje, že nedopadne tak „optimálně“, jak by mohla, a zraní se.

Ke konci druhého trimestru se začínají často objevovat děložní stahy, tzv. „tvrdnutí břicha“. Je to nebolestivý stav, který určitě nepřehlédnete. Většinou nepřináší problémy, ale je dobré to oznámit svému lékaři, který zkontroluje, zda to nemá vliv na zkracování děložního čípku. Pravděpodobně vám doporučí užívání magnézia. To se obecně v těhotenství doporučuje užívat. Tyto stavy se objevují často právě v kombinaci s pohybem a otřesy, ježdění je může vyvolávat. Pokud nejsou příliš časté a děložní čípek se nezkracuje, nevadí to, v opačném případě na ježdění radši moc nemyslete, ať si nepřivodíte předčasný porod.

Třetí trimestr
Ve třetím trimestru začíná být ježdění rizikové. Břicho roste poměrně výrazně a mění těžiště jezdkyně, takže se zvyšuje riziko pádu, i když kůň jen nevinně zakopne nebo uskočí. Břicho je navíc poměrně neskladné, špatně se slézá a nalézá, a bez pomoci a přidržení koně jsou i tyhle úkony riskantní. Samozřejmě, i tohle je vysoce individuální. Při případném pádu může dojít k abrupci placenty, tedy jejímu odtržení od děložní stěny. Uvolní-li se malá část, je šance, že vše dobře dopadne. Pokud je to část větší, případně placenta celá, plod je ohrožen na životě (případně během chvíle umírá), protože je odtržen nejen od výživy, ale i od přívodu kyslíku. Ohrožena je i matka, protože dojde k masivnímu krvácení.

Mimoto se celé tělo připravuje na porod. Pánevní vazy se rozvolňují, pánev se rozestupuje, aby při porodu mohla projít hlavička dítěte. Zároveň na tyto uvolňující se vazy shora tlačí již velká děloha. SI klouby (nejedná se o klouby, ač se jim tak říká, ale o chrupavčité spojení páteře a pánve) jsou přetěžované již samy o sobě a, stejně jako pánevní spona vpředu, pobolívají. Dle moudrých slov ortopeda není radno je dráždit ani sezením obkročmo, ani vybalancováváním pohybů koňského těla, protože existuje riziko, že dojde k poškození. Podrobněji o něm napíšu v dalším díle – ježdění v šestinedělí.

Pro a proti ježdění
Myslím, že těhotenství asi nebude nejpříjemnější doba pro koňařky, byť lékaři tak rádi zdůrazňují, že „člověk by se neměl kvůli těhotenství omezovat, měl by dělat nač je zvyklý a užívat si to.“ Ovšem také dodávají (toto jsou konkrétně slova MUDr. Elišky Ludvíkové): „s vyjímkou aktivit, u nichž je riziko pádu. Riskantní jsou také otřesy.“ A pak si vyberte! Je pravda, že než sedět depresivně doma v bezpečí, je asi lepší sedět šťastně na koni, to si ale musíme každá rozhodnout sama. A přijmout riziko, že pokud se náhodou něco stane, budeme si to dlouhá léta vyčítat.

Je dobré si alespoň vybrat bezpečného a pohodlného koně. Neměl by to být šicí stroj, měl by mít pohodlné, klidně plošší chody. Velmi nepříjemné a potenciálně nebezpečné jsou všechny nepředvídatelné pohyby, uskakování a otočky, takže lezte jen na zvíře, které dobře znáte a důvěřujete mu. A pokud možno v co nejbezpečnějších podmínkách. Vyplatí se také mít koně, se kterým se nebudete muset přetahovat a používat na ježdění moc síly – přeci jen, břišní svaly ochabují, snáz se unavíte a vůbec nemáte chuť síly vydávat zbytečně.

Má ježdění v těhotenství nějaký přínos? Domnívám se, že nezanedbatelný. Jelikož hormony cvičí i s psychikou, zrelaxovat a přijít na jiné myšlenky je skoro životně důležité. Čímž neříkám, že nelze relaxovat jinak než na koni.:-) Udržíte-li si dobrou fyzickou kondici, velmi to pocítíte nejen při samotném porodu (a že to je fuška), ale i po něm. Čím lepší kondice, tím lépe a rychleji se zregenerujete. Já jsem v prvním těhotenství poctivě od třetího měsíce nejezdila a zhruba od čtvrtého mě neméně poctivě bolela záda. Ve druhém jsem sice také brzy přestala s aktivní prací, ale klidné vyjížďky a vycházky na spolehlivém koni jsem si užívala skoro až do konce – záda fakt nebolela!

A co je zajímavé, podle výzkumů kontakt s koňmi může prospět i nenarozenému miminku. Alergie je metla moderní doby a koně a prostředí stáje představuje obrovské hnízdo alergenů. Pokud jste alergické, byť v malé míře, a umíte s tím žít, v těhotenství to nepokoušejte. I když u vás se žádná reakce nedostaví, vaše tělo o alergenu ví a uvědomuje o riziku i vyvíjející se imunitní systém děťátka. Ovšem pokud alergici nejste, pak své dítě před alergií nejlépe ochráníte právě tím, že se budete pohybovat mezi zvířaty a v prostředí, bohatém na alergeny. Je to už hodně dávno (takže bohužel neuvedu podrobnosti), co jsem četla výsledky výzkumu, kde se srovnávaly alergické projevy dětí nealergických matek podle toho, v jakém prostředí matka v těhotenství pobývala. Zjistilo se, že prostředí „statku“ bylo z tohoto hlediska úplně nejvhodnější.

Pravda je, že mnoho jezdkyň, zejména drezurních na naší i světové scéně, jezdila dlouhé měsíce. Máme v živé paměti Alenu Zeusovou nebo Hanu Vašáryovou, která se v roce 2007 stala mistryníČR v pátém měsíci těhotenství. Podíváme-li se na světovou špičku, není to jinak, stačí zmínit nedávné těhotenství Isabel Werth. Od některých jezdkyň je slyšet, že jim těhotenství v ježdění i pomohlo – zlepšilo cit pro hudbu nebo pro samotné koně. Je pravda, že těhotná žena je mnohem vnímavější a senzitivnější. Mohou se jí proto díky tomu dařit věci, které byly předtím dlouho oříškem právě z nedostatku vnímavosti. Na druhou stranu tato senzitivita vede i větší emocionální labilitě, což u ambiciózní jezdkyně spolu s úbytkem sil může vést k rozčarování, zlosti nebo (spíše) lítosti. I když koně berete jinak opravdu vážně, v tomhle období trochu přehodnoťte priority. Však to brzy skončí.

Mně osobně těhotenství pomohlo nejvíc v tom, že jsem měla čas si některé jezdecké věci „usadit“ a včlenit do systému. Sice jsem s koněm aktivně nepracovala, ale měla jsem možnost se hodně dívat na jiné, tak trochu si na nich vyzkoušet, co funguje a protože jsem měla dost času, uzrálo to v celkem smysluplný celek. Kondice sice vzala za své, ale mít jasno v hlavě je také potřeba. Ale hlavně mi nucená přestávka dodala obrovskou motivaci a chuť do ježdění po porodu. Možná kdybych tušila, jaké problémy mi uspěchaný návrat přinese, trochu bych jej odložila. Ale o tom již v dalším článku.

Tento článek vyšel na Equichannelu v únoru 2010.