Taková normální zimní pohádka

Ranní pohled z okna na bílou nádheru ve mně na chvíli vzbudil pocit, že dnešek by mohl být tak nějak hezčí, slavnostnější než ty ostatní dny, kdy člověk vstává za tmy, klouže se na koni, bez koně i v autě, drkotá zuby a mumlá si nepublikovatelné výrazy častěji než obvykle… Celý článek

Hm, pěkné

Už i na nás došlo a jsme šťastnými rodiči prvňačky. Zatímco tatínek se cítí rázem zestárlý „to bych nevěřil, že se ze mě tak brzy stane tatík, podepisující žákovskou“, já si připadám tak trochu jako maminka, jejíž syn právě přivedl domů svou nastávající. Také ji rozebírám ze všech stran a hledám „mouchy“, i když je milá, usměvavá a přitažlivá. Kdo? Paní učitelka samozřejmě! Celý článek

Co se od Jitky Bartošové naučíš…

Jednou z příležitostí dozvědět se něco o biologii učení koní nám v říjnu poskytla dr. Jitka Bartošová svým celodenním seminářem na pražském Toulcově Dvoře. Tento článek berte jen jako malou ochutnávku, samotný seminář byl mnohem „výživnější“. A o to příjemnější, že dr. Bartošová, ač vědec tělem i duší, nezapře praktické zkušenosti koňáka. Což myslím vědí nejen čtenáři Jezdectví, kde vycházejí její velmi čtivé články. Přesto ani ona nám nenaservírovala návod, jak naučit koně reagovat na myšlenky, nebo konkrétní výcvikové rady. Ale znalost biologických základů učení a potřeb koní snad zvyšuje šanci se s nimi dorozumět a vycházet s nimi k oboustranné spokojenosti. Celý článek

Rollkur III: ‚Dobrý‘ versus ‚Špatný‘

Tímto dílem bych ráda povídání o rollkuru uzavřela. Zbývá vysvětlit, jak má vypadat správné použití hyperflexe podle Sjeffa Janssena, jak se takový „dobrý rollkur“ liší od toho špatného a co na to všechno říká FEI. Celý článek

Rollkur II: Podrobnější pohled

Minule jsem psala o tom, co to vlastně rollkur je a proč je tak účinný. Koně, ježdění v pozici LDR jsou elastičtí, lehcí vpředu a stálí na přilnutí. Nebudu se pouštět do rozboru, v čem je jejich projev nekorektní, to si můžete v češtině přečíst na stránkách Dominiky Švehlové (1), zaměřím se spíše na to, jak se kůň v pozici LDR cítí. Zastánci tohoto způsobu tréningu jsou přesvědčeni, že se cítí pohodlně, neboť je zbaven veškerých blokád, je ohebný a ochotně zůstává v LDR držení. Prostě stává se „happy athlete“, což je drezurním ideálem. Argumentují i tím, že na tuto nepřirozenou pozici je kůň navykán postupně, stejně jako gymnasté dlouhodobým tréningem uvolňují klouby a vazy a nedělá jim problém ani pozice, při které bychom se my, normální smrtelníci, zlomili vejpůl. Celý článek